REALITKA! ANO NEBO NE?

Základní otázka, kterou si klade spousta majitelů domů, bytů, pozemků...

Pojďme se podívat na to, jaké jsou pro a proti samoprodeje a prodeje prostřednictvím realitky. 

Když prodávám nemovitost, tak co vlastně chci? Chci co nejvyšší kupní cenu, jistotu, že prodej proběhne bez zbytečných okolků a zdržování, právní podporu a všechny informace, které jsou nezbytné pro to, abych pak nemusela složitě řešit kostlivce vypadené ze skříně. 

Prodej nemovitostí zásadně ovlivňuje fakt, že tento proces nějakou dobu trvá, nelze se potkat a vyřídit celou věc z ruky do ruky, a to i v případě, že má kupec třeba hotovost. Za tu různě dlouhou dobu (pokud řeší kupec úvěr tak i několik měsíců) může do hry vstoupit mraky rušivých elementů... můžou to být emoce kupce, nespokojenost některé ze stran s jednáním té druhé, dodatečné náklady na prodej, rozpory ve smluvní dokumentaci, některá ze stran si také může prodej ROZMYSLET... může tak postupem času vznikat napětí a ze spolupracujících prodávajících a kupců se můžou stát nepřátelé na život a na smrt. Potom už se dostáváme někam do oblasti psychologie a metod vyjednávání s cílem, aby byl obchod vůbec uzavřen.

Chci tím říct, že prodej baráku je dost křehká věc... jedna věc je najít kupce (ideálně který má peníze), ale druhá věc je obchod dotáhnout do úspěšného konce. Spíš než nějaké obecné věci, které se dočtete všude na internetu proč spolupracovat s realitkou, bych tady chtěla uvést pár mých zkušeností a celý můj osobní pohled na věc. 

Klíčem k úspěchu je podle mě osoba zprostředkovatele, ani ne ta či ta realitní  republiková síť nebo místní kancelář. Značka není sama o sobě zárukou kvality, realitní společnosti mají víceméně podobné postupy. Přidanou hodnotou by měl být právě makléř, který je jednak vybaven aktuálními informacemi (ze všech možných souvisejících oborů) a hlavně je připraven na všechny možné scénáře, které mohou nastat. Dobrý makléř umí nastavit strategii prodeje, kvalitně prezentovat své zakázky vždy tak, aby byl pro klienta schopen zajistit co nejvyšší kupní cenu. Musí také dobře komunikovat, plánovat, aby nedocházelo ke zbytečným nedorozuměním v průběhu celého obchodu apod. V případě, že se vám podaří někoho takového najít, je to pro vás výhra. 

Jedno jsem totiž pochopila velmi brzy, vyšší cenu než realitka vám těžko někdo dá a pokud makléř dokáže obchod dobře zaservisovat od začátku až do konce, pak se můžete jako prodávající dostat do příjemné pozice, že jen podepíšete smlouvu a čekáte až vám přijdou peníze na účet. Často se stane, že samoprodejce svoji nemovitost podhodnotí a to si dokážete představit, co se okolo toho strhne za vřavu... neustálé masírování ze stran realitních makléřů, "kupců s hotovostí" až jde člověku hlava kolem... Ale tímhle jako prodávající strana okrádáte sami sebe... Kdesi jsem slyšela takové přirovnání, které jsem si zapamatovala...  

Nejdete do lékárny pro antibiotika, zajdete si předtím k lékaři a ten vám napíše recept... 

a takto by to mělo fungovat i v realitách. Minimálně konzultace s odborníkem vám může ušetřit spoustu peněz. A v kombinaci s nastavením prodeje nebo i investicí do nemovitosti a třeba i znalostí lokality, kterou já považuji také za zásadní, pak můžete obchod urychlit, zkvalitnit, dát tomu prostě hlavu a patu... a ruku na srdce, ten, kdo už má v obchodě něco za sebou má prostě lepší předpoklad uspět, než člověk, který tu zkušenost má třeba jen částečnou nebo vůbec žádnou.   

Velice často se řeší téma provizí realitních kanceláří. Existují na to různé postupy, každý to dělá jinak. Podle mě je třeba vyvážit dostatečné ohodnocení makléře a dobré mravy, vždy samozřejmě v závislosti na rozsahu poskytovaných služeb. Pokud chci kvalitu, musím si za ni zaplatit, tak to funguje dnes úplně všude. Myslím si, že procentuální sazba je dobrým nástrojem, motivuje makléře prodat za co nejvyšší cenu. Podle mě by také makléř neměl zneužívat neznalost trhu prodejce a zkoušet prodat třeba za více a na to navázat další odměnu. Nejvyšší kupní cena pro klienta by měla být cílem vždy, pokud se bavíme o standardním prodeji. 

Na toto téma bych mohla mluvit dlouho... celé je to ale jen o tom spolupracovat s kvalitním člověkem. Dnes je to velmi složité, když vezmu ohled na fakt, že Česká republika má suverénně nejvíce realitních zprostředkovatelů v přepočtu na počet obyvatel v celé EU! A jelikož jde zatím o činnost volnou, může pracovat jako makléř v podstatě každý. Určité riziko vidím ve špatné volbě makléře. Určitě se vyplatí zaměřit se na reference, zkušenosti známých, když jde o prodej střechy nad hlavou, nelze to podle mě svěřit jen tak někomu na základě prázdných slibů. 

           Za mě tedy realitka určitě ANO, ale určitě NE každá!